Malinký ostrůvek, na který nezapomenete. Připlouvá sem obrovské množství turistů a není se čemu divit. Barva oceánu a písku je až neuvěřitelná stejně jako výhled na nedaleké hory.
Zde každá fotka, kterou vyfotíte, bude jak z Malediv. Bílý písek a až neuvěřitelně tyrkysová průzračná voda plná života, korálů a ryb vás ohromí.
Dostanete se sem pouze na lodi, nejlépe z Punta Rucia, kde si domluvíte cenu. Výlet nám nabízelo, hned po cestě, několik dominikánců. Domluvili jsme se předem na ceně 4000 pesos za loď, v ceně byl zahrnut poplatek 150 pesos na osobu ministerstvu životního prostředí. Což nám přišla rozumná cena když jsme pouze 2, ale věřím že by se dala ještě usmlouvat.
Nastoupili jsme na loď, dostali plovací vesty a vyrazili. První zastávka byla v Piscina Natural (přírodní bazén), kde jsme měli možnost se vykoupat. Je zde nádherně průzračná voda díky mělčině a bílému písku.
Našim hlavním cílem byla Cayo Arena. Když jsme k ní připlouvali, bylo nám hned jasné proč je ostrov tak oblíbený. Je to malinký ostrov, který mění svou velikost podle hladiny oceánu. Může mít několik metrů nebo být úplně zatopený. Je zde postaveno několik dřevěných přístřešků zajišťujících stín. Počet přístřešků se mění v průběhu roku, renovují se a záleží jaké je zrovna období. Proto najdete videa kde je 7 přístřešků a my máme na videu 3 a 1 zbořený.
Na tomto místě je pravidlem zůstávat 2 hodiny a využít je k šnorchlování a focení. Brýle i šnorchly jsme měli k dispozici, vzali jsme si i housky, přestože je měl i náš kapitán. Po prvním vhození drobečků se kolem začaly objevovat hejna tropických barevných ryb. Kolem ostrůvku se nachází korálové útesy, které šel Robert prozkoumat. Náš kapitán nám nabídl dokonce, že s ním natočí video. Já vše pozorovala z ostrůvku, bylo to opravdu milé.
Po dvou hodinách na ostrově jsme nasedli na loď a pokračovali na Mangrovy. Tento zážitek si užil více Robert 🙂 Kapitán namířil loď plnou parou do mangrovníkového lesa, kde nešla vidět žádná cesta, já měla smrt v očích 🙂 Úzká cestička se odkryla na poslední chvíli a my se vnořili mezi kořeny a kmeny stromů do lesa. Hned jsem pochopila, že kapitán cestu zná i poslepu. Dozvěděli jsme se, že les má očistnou funkci a mísí se zde sladká voda se slanou. Projeli jsme celou trasu a vraceli se zpět na pevninu.
Závěrem:
Cayo Arena je jedno z nejhezčích míst na severním pobřeží. Místo je hodně navštěvované a je lepší jet hned ráno. Pokud jsou velké vlny, například po bouři, nikdo vás tam neodveze a ani by jste si to neužili. Čím klidnější voda bude, tím lepší podmínky pro šnorchlování i pro pobyt na samotném ostrůvku. Nápoje a jídlo doporučuji vzít s sebou a 1 housku navíc pro rybičky. Namažte se krémem s vysokých ochranným faktorem (s označením Coral Friendly), vezměte si triko a pokrývku hlavy. Celý výlet trval necelé 3 hodiny.